morf, diplomová práce, Michael Franče 2015, porcelán

Porcelánová Plastika – Vize Zpřítomněná Tvarem

Projekt morf vznikl v roce 2015 jako má diplomová práce a představuje klíčový moment v mém uměleckém a designérském vývoji, neboť kombinuje traumatický osobní zážitek s precizní keramickou plastikou. Prvotní impuls vzešel ze zdravotního incidentu, kde mi po podání anestetika došlo k vizuálnímu „zatmění“: realita se zjednodušila na mřížku opakujících se šestiúhelníkových tvarů. Toto vidění, které symbolizuje jak zranitelnost těla, tak univerzální sílu přírodních struktur, jsem se rozhodl přetavit do hmatatelné formy.

Jako výtvarník a keramik jsem zvolil náročnou cestu porcelánové plastiky pro její schopnost dodat objektu křehkost a zároveň architektonickou pevnost. Pro vytvoření struktury, evokující včelí úl nebo kosterní tkáň, jsem nejprve použil pláty včelího vosku k vytvoření zmenšeného modelu. Následná sériová výroba modulů probíhala odlitím porcelánu ze sádrové formy, vytvořené 3D frézováním. Tento proces spojuje moderní digitální návrh s tradičním keramickým řemeslem.

Výsledná velkoformátová plastika byla koncipována pro instalaci v exteriéru, kde její perforovaná struktura (viz obrázky) interaguje s prostředím a vrhá proměnlivé stíny, čímž opticky „zesíťovává“ okolní realitu, podobně jako moje původní vize. Téma koloběhu – Uroboros se pak završilo přeměnou zbylých modulů plastiky na šperky a brože. Nejvýraznější z nich, velká brož sestavená do podoby páteře (SPINE), symbolicky propojuje křehkost keramiky s nejcitlivější osou lidského těla, uzavírajíc tak kruh mezi uměním, tělem a prožitkem. Instalace byla k vidění na letní keramické plastice v Roztokách u Prahy.

článek:

https://www.muzeum-roztoky.cz/galerie/50-letni-keramicka-plastika-2015


FRAGILE: Porcelain Sculpture – Translating Vision into Ceramic Form

The FRAGILE project, my diploma work from 2015, marks a pivotal moment in my artistic journey, serving as a material realization of a deeply personal and physically challenging experience. The initial impulse for this porcelain sculpture stemmed from a medical incident where anesthesia induced a visual blackout: reality simplified into a repeating hexagonal matrix. I sought to transpose this vision—which represents both the body’s fragility and the strength of natural, honeycomb-like structures—into a tangible work of art.

As a ceramist and sculptor, I chose porcelain for its inherent ability to convey both delicacy and structural robustness. The sculptural modules, inspired by a beehive structure, were first developed using wax sheets for a 10x reduced model, later cast in tin for structural study. The final full-scale ceramic units were produced using slip-casting from 3D-milled plaster molds, a technique that seamlessly marries digital precision with traditional pottery expertise.

The resulting large-scale sculpture (visible in the accompanying images) was designed for outdoor installation, allowing its perforated matrix to interact with the natural light and surroundings, conceptually „netting“ reality. The theme of the Ouroboros—the perpetual cycle—came to life when residual elements of the sculpture were repurposed into wearable art. The most prominent piece is a large brooch, or neckpiece, assembled to resemble a human spine (SPINE). This final iteration symbolically connects the ceramic material’s fragility with the body’s core vulnerability, completing the conceptual loop between the art, the body, and the original visual experience.